VKK 2017 (Vrchařská koruna Krnovska)

1.etapa VKK (3.3.2017)

• Rozjel jsem Vrchařskou korunu Krnovska. Zdolal jsem 5 vrcholů v krásném slunečním dni. Ráno jsem dojel vlakem do Jindřichova. Ptal jsem se paní, kde je cyklostezka do polské Pokrzywne. Paní mě poslala na cyklostezku Jindřichov-Prudnik :-). Omylem jsem dojel do polské obce Debowiec. Pak pokračoval do obce Wiesczyna, kde díky přehmatu viděl rozhlednu :-). Jel na obec Pokrzyvna. Viděl jsem tabuli, která poukazovala na Evropskou cyklostezku. O něco dále viděl odbočku na cyklostezku. V zápětí úplně náhodně jsem se dostal k místu Pod sv. Rochem (n.v.355 m), kde je podmínka se vyfotit, takže jsem zdolal 1. vrchol VKK. Omylem jsem zajel o 8 km více, ale poznal jsem více Polsko :-). Odtud vyjel přes kopec do Jindřichova. Dále jel přes obce Janov a Petrovice. Od Petrovic jsem 4 km stoupal na Petrovy Boudy (n.v.706 m), který je mým druhým zdolaným vrcholem. Následoval sjezd do města Zlaté hory. Zvolil jsem cestu terénem, kde byla Křížová cesta. U cesty byly v kamenech obrázky Ježíše, Panny Marie apod. Kolo jsem měl durch od bahna. Dojel jsem až k poutnímu místu Panna Marie Pomocná (n.v.725 m). Ten třetí vrchol se mi moc líbil. Po příjezdu do Heřmanic hřeben (n.v.715 m) jsem vystoupal k pramenu Osoblahy. Takže jsem měl v kapse 4 zdolané vrcholy. Doplnil jsem vodu. Sjel zpátky do Heřmanic k rozcestí. Mířil jsem až na Město Albrechtice. Na trase byla i Komora, odkud jsem vystoupal k pramenu u Vrtů (n.v.636 m). Následoval sjezd zpátky do Komory, odkud dojel na vlakové nádraží Město Albrechtice. Ujel jsem 75,35 km s převýšením 1371 m. Moc jsem si to užil :-).

2.etapa VKK (4.3.2017)

• Dnes by bylo hříchem nebýt celý den venku. Byl moc krásný slunečný den. Na druhou stranu mě pozlobil silný vítr. Nicméně zdolal jsem další 4 vrcholy VKK. Dal jsem první stovečku sezóny :-)! Ujel jsem 104,9 km s převýšením 1250 m. Ráno jsem jel od Opavy po cyklostezce na Krnov. V Krnově jsem kroužil kolem vysílače. Je to už 4 vrchol, kde jsem nenajížděl napoprvé přesně. Zatím jezdím i bez papírové mapy. Jezdím jen na intiuci a ptám se místních lidí. Zatím mi to vychází. Je dobrodružství, které mám rád :-). Vysílač nad Krnovem je 6. zdolaným vrcholem. Odměnou mi byly výhledy na město Krnov. Pak jsem zdolal 7. vrchol Kostel Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže na Cvilíně. Opět jsem zavítal i k rozhledně Cvilín. Od kostelu dojel ke zřícenině Šelenburg. Při zdolání 8. vrcholu jsem byl zaskočen kolik bylo turistů u zříceniny. Pak jsem jel přes Krásné Loučky na Město Albrechtice. Ještě než tam dojel, tak jsem odbočil do lesů, kde bylo ve stoupání bahno a valila proti mně voda. Podařilo se mi to vyjet na jeden zátah aniž bych šlápl do těch sraček i za cenu vyšší tepovky. Zdolal jsem tedy 9. vrchol zříceninu Burkvíz. Na volném prostranství byl silný vítr. Pokochal jsem se po okolí zříceniny. Pak jsem dojel zpátky až do Opavy, i když jsem měl silný protivítr. Nicméně návrat mi vyšel přesně do tmy :-).
  

3.etapa VKK (5.3.2017)

• Ráno jsem jel vlakem do Jindřichova. V Krnově nastaly komplikace, neboť nepřijel přípoj na přestup. Čekal jsem tam 50 minut. Někteří měli běžky a jeli do Jeseníků. Od Jindřichova jsem jel směrem na obec Třemešná. Byly tam dvě odbočky doprava, ale ani jednu jsem nevyužil. Na rozcestí Damašek jsem odbočil. Jenže záhy zjistil, že tam je trojrozbočka. Nedokázal jsem se rozhodnout ani pro jednu verzi cesty. Tak jsem dojel až k vlakovému nádraží v obci Třemešná. Totální magořina. Mohl jsem tam rovnou vystoupit a nemusel jet do Jindřichova :-). Najel jsem na zelenou stezku. Vystoupal jsem po loukách do lesa. Záhy jsem objevil rozcestník u Studní(n.v.445 m) oznamující,že to mám 5,5 km na rozcestí Kraví hory. Usmál jsem se jak to mám v kapse. To jsem netušil co mě čeká za masakr. V lese lesáci shazovali stromy. Cesty byly totálně rozbahněné. Byla to neskutečná dřina. První 3 km jsem to dokázal i vyjíždět. Pak jsem byl nucený přejít do cykloturistiky. Brodil jsem se bahnem :-(. To byly ještě malé problémy. Horší bylo, že bylo několik blbě značených rozcestí. Vždy bylo rozcestí a značky o 300 metrů dále, takže jsem musel nucen testovat více úseku. Nakonec jsem se přes lesy po větvích dostal k rozcestí Kraví hory(n.v.685 m). Na tenhle 10.vrchol jsem se nejvíce nadřel. Jsem měl radost jako hrom :D. Samou radostí jsem si ještě vyjel na nedaleký kopec :-). Dále jsem chtěl dojet na rozhlednu na Strážnici nad obci Liptáň. Co teď? Rozcestník ukazoval, že se budu napravo po žluté vychylovat směrem na Město Albrechtice. Nalevo se jelo po zelené směrem na Petrovice. Jel jsem tedy doleva .Po 3 km sjezdu narazil na hájenku Svinný potok (n.v.480 m). Odtud vedla 14 km modrá stezka do Liptáně. Vrátil jsem se do Jindřichova. Za obci Arnultovice jsem v lesích ztratil modrou značku. Vystoupal jsem opět po bahně do šíleného krpálu. Nahoře byly ušlapané stezky od orientačních běžců. Sjel jsem doprava a znovu najel na modrou stezku. Usmíval jsem se jak jsem na tom vyzrál. Teď koukám, že vidím vesnici, kterou viděl před 1,5 hodiny. Normálně jsem udělal v lesích zbytečný okruh :D. Vzápětí jsem našel i modrou značku. Dojel jsem do Pitarne (n.v.300 m). Po luční stezce vystoupal na místo pod Strážnici(n.v.415 m). Nicméně jsem nechápal jak dojet k rozhledně, takže jsem sjel k obci Liptáň, abych měl znovu stoupání na rozhlednu :-). Rozhledna Strážnice-Liptáň (n.v.494 m) je mým 11.zdolaným vrcholem VKK. Sjel jsem zpět do obce Liptáň. Bylo 15 hodin. Už jsem byl přesycený zážitky, takže jsem vypustil zdolání kaple Rusín...tohle dám příště. Sjel jsem do Třemešné, odkud jsem se vrátil vlakem do Opavy. Najel a ušel jsem těžkých 51,30 km s převýšením 810 m. Za 3 dny jsem bohatší o krásné zážitky v rámci VKK :-).
  

4.etapa VKK (19.7.2017)

Slíbil jsem. že dodatečně napíši reportáž, jak jsem se synem putoval za 4 vrcholy VKK :-). Z chalupy jsme vyjeli v 8:33 hodin. Slunce žhavilo od samého rána. Dojeli jsme do Leskovce n.M. Odtud jsme mířili na Horní Benešov. Jeli jsme tak rychle, že jsem přehlédl odbočku do lesa. Sjezdem jsme se vrátili. Jezdím 20 let na chalupu, ale byl jsem překvapený, že je v lesích taková síť cyklostezek. Díky za tyhle Vrchařské koruny. I když v lese pracovali dřevorubci, tak jsme dojeli k odpočívadlu Hradisko. Na začátku března jsem zdolal 11 vrcholů VKK. A teď jsem po dlouhé době přidal korálek. O kousek dále jsme u cesty viděli několik bunkrů a následně jsme narazili na přístřešek Havranov. Tady jsem zdolal 13.vrchol VKK. O kousek dále jsme mlsali maliny. Je to skvělý dopink :-). Sjezdem jsme se dostali do obce Milotice nad Opavou. Byl jsem dost překvapený, že se tam dá dojet přes lesy. A já vždy myslel, že tam dojedu jen od Krnova :-). Následoval sjezd do obce Nové Heřminovy, kde rovněž protéká řeka Opava. Tady se má údajně budovat přehrada. Byl jsem tu poprvé v životě. Aspoň jsem měl možnost poznat ráz krajiny, než se to tady časem změní. Odtud jsme po další cyklostezce dojeli do obce Čáková, kde je památný strom dub letní, který je vrcholem VKK. Trochu jsme se pohoupali na houpačce. A zamířili zpátky do obce Nové Heřminovy. Bylo po 12 hodině. Oba jsme měli hlad i žízeň. Objevili jsme hospodu Clondike. Z venku to vypadá jako "pajza". Sedli jsme si na venkovní posezení. Přišel zarostlý chlapík v teplácích. Moc to nevzbuzovalo důvěru. V první chvíli mě hrklo, že si dáme jen nápoje :-). Nicméně jsme požádali o jídelní lístek. Pomalu jsme nevěděli, co si máme vybrat. Syn si objednal grilované žebra a já kuřecí křídýlka. Číšník nám to donesl na kulatých dřevěných prkýnkách. Vypadalo to božsky :-)! A navíc bylo k tomu plno zeleniny, křen a výborná hořčice. Se synem jsme si vyměnovali pochoutky, aby jsme to ochutnali vzájemně. Oblizovali jsme se až za ušima :-). Čekal nás ještě jeden vrchol. Posilněni jsme jeli směrem na Vrbno p.P., ale odbočili jsme do lesů. Vlivem veder mi slábla baterie mobilu. Napřed jsme chybně odbočili, takže jsme zbytečně 2 km stoupali. Sjeli jsme to zpátky na rozdvojku a následovalo další stoupání. Když jsme dojeli k přístřešku Obora, tak mě syn rychle vyfotil, neboť mi už dodělávala baterie mobilu. Jsem klikař jako vždy :-). Tenhle den jsem na chalupě zapomněl v nabíječce 2 baterie do digitálního foťáku a nenabil powerbanku. Udělal jsem zbytečné chyby, na které jsem málem doplatil. Akorát jsem nenahrál celou trasu. Přes Bruntál jsme dojeli vedle přehrady Slezská Harta na chalupu v 17:30 hodin. Na 82 km mi to ukázalo 913 výškových m. Zbytek nemám nahraný. Syn se mi zdál z těch veder za dva dny vyštavěný. Další dny si sám naordinoval cykloregeneraci :-)

5.etapa VKK (28.7.2017)

Z chalupy jsem vyjel v 6:46 hodin v lijácích, ve kterých jsem šlapal až po obec Mezina u přehrady Slezská Harta. Od města Bruntál jsem poprvé stoupal přes obec Světlá Hora. Když jsem dojel na Andělskou Horu, tak jsem fotil. Sotva jsem dofotil, tak přišly další lijáky, ale o to horší. Dojel jsem ke kapli v obci Pustá Rudná, která je vrcholem VKK. Musel jsem čekat na zastávce 20 minut, až poleví lijáky. Jinak bych neudělal pořádné selfíčko pro pořadatele VKK. Pak jsem sjížděl na obec Karlovice. Ještě dříve jsem odbočil do lesa a navštívil zříceninu Freudenstein. Kráááása! To by mohlo být příští rok vrcholem VKK :-). Svým způsobem jsem najel schválně do lesa, kde bylo plno rozmočeného bahna. Už jsem se nemohl dívat na bílé pláště :D. Pak zamířil ke studánce do lesa v místní části obce Karlovice. V lese nešlo přehlédnout dva bunkry. Pramen ze studánky bodl. Pak to otočil a dojel do centra obce Karlovice, odkud začal stoupat až na Kamennou boudu a následně i přístřešek Nad Jelením. Po čtyřech zdolaných vrcholech jsem to začal urychlovat zpátky na Karlovice, Pocheň, Širokou Nivu až do obce Nové Heřminovy, neboť jsem tušil další liják. I když jsem chvílemi pelášil i 40 km/h, tak mě to stejně chytlo před obcí Nové Heřminovy. Tady jsem po týdnu znovu poseděl na venkovní zahrádce hostince Clondike. Měl jsem jen trochu promočený dres. Znovu jsem si dal ty vynikající kuřecí křidýlka s pikantní hořcicí a zeleninou. A znovu jsem se oblizoval až za ušima :-). Pak to dorazil přes Bruntál a vedle přehrady Slezská Harta. Na chalupu se vrátil v 17:38 hodin. Moc jsem si to užil :-)!

6.etapa VKK (16.10.2017)

Ujel jsem 110 km. Zdolal jsem poslední 20. vrchol kapli Rusín. Takže mám zdolanou i Vrchařskou korunu Krnovska. Navíc v soutěži Poznej Slezsko jsem dnes postupně zdolal zámek Slezské Rudoltice, hrad Fulštejn, zámek Linhartovy, zámek Hoštálkovy, hrad Vartnov v osadě Pocheň. Chybí mi už jen dvě zajímavá místa, abych se stal Králem Vrchařské koruny Krnovska :-). Co se týče 20. hlavních vrcholů, tak 12 vrcholů jsem zdolal bez přiblížení. A na zbývajících 8 vrcholů jsem třikrát použil vlak na přiblížení.

Ráno jsem se přiblížil vlakem do obce Třemešná. Už těsně po 8 hodině bylo horko. Naplánoval jsem si zajímavý okruh. Dojel jsem do Liptaně, kde jsem skončil 5.března. Tenkrát jsem nepokračoval na kapli Rusín, neboť bylo 1,5 hodiny do tmy. A já jsem si rozbil světlo na kolo. Dnes pokračoval od obce Liptaň na zámek Slezské Rudoltice. Udělal potřebné selfíčko pro soutěž Poznej Slezsko. Pak jsem vlastní nepozorností jel málem do Polska na Rowne. Naštěstí jsem si včas uvědomil přehmat. V obci Hrozová bylo pokračování ke kapli Rusín, kde jsem zdolal 20. vrchol VKK. Ve svahu bylo obtížné udělat selfíčko. Nicméně radost byla obrovská, neboť už vím, že letos budu mít tři koruny :-). Vrátil jsem se do obce Hrozová, odkud jsem se pak po lesní stezce dostal ke zřícenině Fulštejn. Než vyjel k té zřícenině, tak mě tam překvapil jelen, s obrovskými parohy. Stál od mě pouhých 5 metrů, ale vzápětí se otočil a utekl. Okolí zříceniny bylo v těch teplých barvách podzimu hodně kouzelné. Pak sjížděl terénem do obce Bohušov. Abych se dostal do obce, tak jsem musel přejít přes řeku Osoblahu. Shodil jsem boty a ponožky. Voda byla ledová, i když bylo horko :-). O kus dál mě upoutala šipka vedoucí na Bohušovský rybník. Bohužel v něm nebyla voda.Vrátil jsem se na cestu. Pak přes Dolní a Horní Povelice dojel na zámek Dívčí hrad. Už přístup k zámku nevěstil nic dobrého. Byla tam zarostlá cesta, jako v džungli. A neudržovaný zámek se nabízí na prodej. Od zámku jsem dojel přes Liptaň zpátky do Třemešné. Byl to atraktivní okruh, při kterém jsem najel asi 43 km. Měl jsem koupený lístek na zpáteční cestu do Opavy. Jenže mě pak napadlo, že bych mohl navštívit ty zajímavé místa, které byly v soutěži Poznej Slezsko. Když jsem se díval do mapy, tak jsem je začal objíždět. A navíc se mi vůbec nechtělo jet vlakem, když bylo tak nádherně. Z Třemešné jsem dojel na Město Albrechtice, kde jsem dal oběd a pivo. Pak dojel na zámek Linhartovy. Byl jsem tu i v březnu, ale tenkrát jsem neudělal selfíčko. Dnes jsem to napravil :-). Od zámku jsem projel terénem technickou zkratkou až k zámku Hoštálkovy. A pak sjel na Krásné Loučky. Trochu jsem se dostal do časového skluzu, takže jsem jel průměrnou rychlostí 40 km/h směrem na Krnov a Úvalno. Od Úvalna jsem jel jakoby k rozhledně Strážiště, ale pak zatočil doleva. V lesích jsem další technickou zkratkou sjel terénem až do Pochně. Při sjezdu jsem lehce předjel 3 terénní auta. Neměly šanci :-). Vůbec jsem netušil, kde mám najít tu zříceninu Vartnov v osadě Pocheň. Smýkal jsem kolo do kopce pře zarostlou džungli. Byla to makačka v tom vedru. Několikrát jsem se popíchal o ostružinové keře. Nahoře jsem se naopak pokochal pohledem na jednotlivé části zřícenin. A pak našel i tu uličku, kde jsem měl přijít ke zřícenině. Občas si to dělám složitější :-). V Pochni mi chlapík radil ať se nevracím zpátky a objedu rybník Pocheň. Dal jsem na něho. A přes obce Úblo a Brumovice jsem dojel na vlakové nádraží do obce Skrochovice. Byl jsem tu v 16:25 hodiny. A vlak jel na Opavu až v 18:03 hodiny. Sedl jsem na kolo a za 40 minut dojel po cyklostezce do Opavy. Byl to úžasný cyklovýlet, při kterém jsem opět poznal plno zajímavých míst a krásných stezek :-).

7.etapa VKK (17.10.2017)

Najel jsem 109,3 km. Dojel jsem na dvě místa v soutěži Poznej Slezsko. Napřed k arboretu Nový Dvůr a pak na zámek Raduň. Jsem KRÁL SLEZSKA :-)! Jako král jsem jel přes Odry domů až na Valašsko. To byla krásná symbolika, toho jaké koruny jsem letos zdolal. Tím, že jsem dojel domů po vlastní ose, tak jsem zároveň dal VKO bez přiblížení! Ve VKO jsem najel na 11 etapách 1097,7 km. A ve VKK jsem najel na 14 etapách 1310,2 km. Ve VKK jsem se na třech etapách přiblížil vlakem od Opavy. A 12. vrcholů VKK jsem zdolal bez přiblížení. Mám radost jako malý kluk. Mám v sobě tolik energie, že bych mohl lámat stromy :-)🌲☀🚲🚲🚲🍀.

Ráno jsem vyjel v 8:15 hodin z Opavy v tričku a kraťasích směrem k arboretu Nový Dvůr. Byl jsem tam celkem rychle. Následovalo potřebné selfíčko. Pak jsem to otočil do Opavy. A pokračoval přes Kylešovice na obec Raduň. Už jsem tam byl dříve s rodinkou, ale teď to tam je nádherné...fakt jedna báseň. Zdržel jsem se tam skoro hodinu. Dojetím k zámku Raduň jsem se stal Králem Slezska! Zdolal jsem 20 hlavních vrcholů VKK a k tomu objel 10 zajímavých míst v soutěži Poznej Slezsko. Snad poprvé v životě jsem králem :D. Radoval jsem se jako malý kluk. Když se král chystal odjet na Valašsko, tak zjistil, že mu rupl článek na řetězu :-(. Šel jsem pěšky zpátky do centra obce Raduň. Jedna zahradnice mi poradila, ať jdu pod kostelem do ulice Spojená. A na konci, kde byly dřevěná vrata, tak prý pán opravoval kola. Říkal jsem si, že to je divný název ulice. A ulice se jmenovala Spojná :-). Pán bohužel nebyl doma. Tak jsem šel zpátky. Potkal jsem čtyři mladé maminky s kočárky. Ptal jsem se na opraváře kol. Ta jedna opáčila, že ony umí dát dítku sunar, přebalit ho a nakrmit manžela :D. Tak jsem řekl, že moje starosti, jsou těžké na jejich hlavy :-). Dámy se zasmály. Šel jsem pěšky směrem na Opavu. Viděl jsem cyklistu, tak jsem ho stopl. Poradil mi, že v Kylešovicích je servis kol. Jupí! Nemusel jsem pěšky až do Opavy. Takhle jsem ušel jenom 5 km :-). Do servisu jsem přišel v 11:57 hodiny. Mezi 12 a 13 hodinou měli přestávku. Sám jsem říkal, že asi budu muset počkat. A opravář kol opáčil, že razí heslo: náš zákazník-náš pán (y). A hned se zeptal: jaký máte problém mladý pane :-)? Musel jsem se usmát. Bylo to milé. V rychlosti mi vyměnil článek za 110 kč. Venku na lavičce jsem si dal oběd. Tvarohové taštičky a tyčinky Havlík byly fajn :D. A mířil jsem na Hradec nad Moravicí. Všude byly plné kolony a jezdilo se na semafory. Objel jsem to po krajích a chodnících. A pak valil domů. Před obci Kunín mi došlo pití. Zatočil jsem to do benzínky a koupil zdravou kofolu :-). Ještě než najížděl do centra v Novém Jičíně, tak na druhé straně byla autobusová zastávka. Stálo tam asi 20 studentek. Všechny jako na povel posílaly na mou stranu vzdušné polibky. Jsem si říkal, že to patří nějakému mladíkovi. A nenapadlo mě nic lepšího, než se otočit za sebe. A za mnou nebyl nikdo :-). Tak jsem se na holky usmál a zvedl palec :-). A holky na zastávce tleskaly. Asi se nudily, ale mě to potěšilo :-). Byl jsem i rád, že jsem se dostal na cyklostezku Nový Jičín-Hostašovice). Vrátil jsem se v 16:20 hodin domů. Byly to úžasné 3 slunečné dny. Poznal jsem plno úžasných míst v Odrách a ve Slezsku :-). A kupodivu jsem si opálil i nohy a ruce. Za 3 dny jsem najel 328,6 km.

1.11.2017 jsem obdržel certifikát, že jsem král Slezska. VKK jsem odstartoval 3.března a ukončil 17.října. Na 14 etapách jsem najel 1310 km. Původně jsem přemýšlel, že letos dám tři Vrchařské koruny bez přiblížení. Pak jsem to zavrhl, když jsem zjistil, že některé vrcholy VKK jsou až u hranic Polska. Z 20 hlavních vrcholů jsem 12 vrcholů zdolal bez přiblížení. Na 3 etapách jsem se přiblížil vlakem z Opavy ( dvakrát do Jindřichova ve Slezsku a jednou do Třemešné). Prvních 11 vrcholů jsem zdolal bez jakékoliv mapy, ale postup byl hodně pomalý, neboť jsem často bloudil. Pak jsem zbytek vrcholů a zajímavých míst raději dorážel pomocí mapy.cz, abych korunu vůbec dokončil. Co se týče 20 hlavních vrcholů, tak více než samotné vrcholy mě zaujaly stezky a cesty, které k nim vedly. Nejvíce mě potěšilo, že jsem jel poprvé v oblasti, kde se nacházejí obce Pocheň, Široká Niva a Nové Heřminovy. Ve finále jsem byl příjemně překvapený, že pořadatelé VKK vybrali hezké zajímavé místa v soutěži Poznej Slezsko. Původně jsem neplánoval, že ty místa budu objíždět, ale při zdolání posledního vrcholu kaple Rusín u hranic Polska koukl do mapy. A bylo rozhodnuto, že se chci stát králem :-). Při zpáteční cestě od kaple Rusín jsem zdolal najednou pět takových míst. V březnu jsem ve VKK začal jezdit v chladu a v říjnu jsem to ukončil, když bylo poslední babí léto :-). Díky VKK jsem poznal hodně nových míst ve Slezsku a v Nízkém Jeseníku.